Řečtí hrdinové
ODYSSEUS
Hrdina Odysseus při Trojské válce vymyslel obrovského koně, který se jevil jako dar. Ve skutečnosti to byl válečný tah. V dřevěném koni byla schovaná skupinka řeckých bojovníků a v noci, když všichni usnuli, z koně vylezli a Trójany přemohli.
Cesta zpět na rodný ostrov Ithaka za věrnou ženou Penelopou Odysseovi trvala 10 let. Po cestě musel překonávat řadu nástrah a překážek.
Odysseus byl zahnán na zemi Kikonů, kde bohužel i loupil. Zatímco jeho vojsko oslavovalo vítězství, přihnali se Kikónové z celé země, aby se pomstili. Z 12 plných lodí, na kterých Odysseovi bojovníci přijeli, ubylo na každé nejméně 6 osob.
U mysu Maleje přepadla Odyssea a jeho posádku bouře a vítr je zahnal daleko na jihozápad, k pustému ostrovu. Na tomto místě žili Lotofágové, kteří se živili kořeny sladkého lotosu. Kdo jednou okusil tento plod zapomnění, nechtěl už nic jiného jíst a ani opustit ostrov. Když Odysseus vyslal své tři muže na výzvědy, musel použít násilí, aby je dostal zpět na lodě, a svázal je v
podpalubí, aby se nevrhli do moře a neplavali zpět na ostrov.
Na ostrově Kyklopů bojoval s jednookým obrem Polyfémosem, synem boha Poseidona. Kyklop nechtěl Odyssea s jeho bojoníky pustit a zatarasil vchod do jeskyně. Odysseus proto musel Kyklopovi vypíchnout, oko, které měl uprostřed čela, aby je neviděl. Ten se mu pak pomstil tím, že ve spolupráci s jinými bohy zkomplikoval Odysseovi návrat domů.
Z ostrova Kyklopů dorazili na ostrov Aiolos, kde mu stejnojmenný král předal pytel. Měl mít v sobě příznivé větry, které by ho
co nejdříve dovedly na Ithaku. Bylo to však naopak.
Když už se na rodný ostrov blížili, Odysseovi spolubojovníci pytel otevřeli a nastala bouře, ve které přišli o 11 lodí a dostali se na ostrov obrovských lidožroutů Laistrygónů.
Rychle tento ostrov opustili a připluli na ostrov kouzelnice Kirké. Té se Odysseus líbil, ale celou posádku změnila na špinavé čuníky. Odysseovi slíbila, že pokud u ní na ostrově zůstane po celý rok, změní jeho druhy zpět na lidi a nechá je plout dál. Po roce je sice pustila, ale ještě předtím je poslala do země Kimmeriů.
V zemi Kimmeriů Odysseovi duše Teiresiova vzkázala, že domů se sice vrátí i přes Poseidonovu vůli, ale bude muset překonat spoustu dalších překážek.
Když už si Odysseus myslel, že unikl všem zlým nástrahám, spatřil ostrov boha slunce Helia. Kirké doporučovala, aby se tomuto ostrovu vyhnuli. vyhnout. Ale když Odysseus posádce doporučil, aby cestovali dál, všichni se vzepřeli. Během jejich pobytu na ostrově pak vyvolal Poseidon mořskou bouři, takže nemohli odplout. Odysseovi přátelé měli hlad, tak vyčkali,
až Odysseus usne, a i přes jeho zákazy se vypravili zabít několik krav. Stažené kůže však začaly lézt a maso na rožních bučelo jako živý dobytek. Hélios to spatřil ze svého nebeského vozu, hrozně se rozhněval a požádal samého boha Dia o pomoc. Když potom Odysseus vyplul na širé moře, rozpoutal Zeus takovou bouři, že se loď převrhla a všichni provinilci zmizeli v moři. Jenom Odysseus, který boha neurazil, se zachránil na úlomku stěžně. Na něm pak proplul mezi Skyllou a Charybdou a po devítidenní plavbě bez jídla a vody ho vlny zahnaly k břehům ostrova, na němž bydlela nymfa Kalypsó.
Do krásné nymfy Kalypsó se Odysseus zamiloval a zůstal s ní sedm let. Nakonec se ale rozhodl vrátit do své vlasti. Zbudoval vor a osmnáct dní plul mořem, až spatřil zemi. Pak se však Poseidón znovu rozzuřil a vor svým trojzubcem rozbil.
Odysseus plul rozbouřeným mořem na kládě a třetí den doplul k břehu. Úplným vyčerpáním se svalil na břeh a usnul. Ze spánku ho probudily břehu, když tu ho probudily výkřiky dívek z družiny princezny Nausiky, která sem přišla prát prádlo. Odysseus užasle pohlédl na její krásu. Nausikáa byla dcerou královny Aréti a krále Alkinoa, vládce země Fajáků. Uvedla ho do otcova paláce a král pak dal uspořádat na Odysseovu počest hostinu. Na důkaz přátelství ho obdaroval vzácnými i dary a umožnil mu návrat zpět do rodné Ithaky.
Théseus
Krétský král Mínos, syn vládce všech bohů – Dia uvalil na Athéňany za smrt svého syna Androgea hrozný trest. Každých devět let museli posílat na Krétu sedm chlapců a sedm dívek. Tam byli zavřeni do obrovského paláce Labyrinthu – v Knóssu, kde je pozřel Mínótauros, hrozná obluda s tělem člověka a hlavou býka. Již potřetí vypravovali koráby s černými plachtami na znamení lítosti s mladými Mínótaurovými oběťmi. Když mladý hrdina Théseus viděl všeobecný smutek, rozhodl se, že odjede s athénskými jinochy a dívkami na Krétu a vysvobodí je, aby Athéňané již nikdy nemuseli platiti tuto strašnou daň.
Pochopil, že Athéňany mohla zachránit jen Mínótaurova smrt. Proto se Théseus rozhodl, že bude s Mínótaurem bojovat a buď ho zabije, nebo sám zahyne. Otec Thésea, král Aigeus (Egeus) nechtěl o odjezdu svého jediného syna ani slyšet. Théseus však trval na svém. Před vyplutím vzdal oběť delfskému Apollónovi, ochránci námořních cest, a z Delf mu došla věštba, aby si za ochránkyni při tomto hrdinském činu zvolil bohyni lásky Afrodítu. Théseus přinesl oběť Afrodítě, aby si získal její ochranu a pak vyplul ke Krétě.
Loď šťastně doplula na Krétu a mladí chlapci a dívky byli odvedeni k Mínóovi. Mocný krétský král si ihned povšiml krásného mladého hrdiny. Théseus zaujal i královu dceru Ariadnu. Bohyně Afrodita, Théseova ochránkyně, vyvolala v Adrianině srdci prudkou lásku k mladému Théseovi. Zamilovaná Ariadna si nemohla ani představit, že by Thésea Minotaurus rozsápal se rozhodla se mu pomoci.
Tajně mu dala otcův ostrý meč a klubko nití. Théseus byl ostatními odsouzenci odveden do Labyrinthu, kde je měl Mínótauros rozsápat. Dříve než vykročil do spletitých chodeb Labyrinthu, z něhož nebylo možno najít východ, přivázal ke vchodu nit a pak postupně klubko rozvíjel, aby podle niti nalezl cestu zpět. Théseus šel stále dál a dál, až konečně přišel na místo, kde byl Mínótauros. Mínótauros sklonil hlavu s obrovskými ostrými rohy a s hrozným řevem se vrhl na mladého hrdinu. Strašlivý boj začal. Rozzuřený Mínótauros se několikrát vrhl na Thésea, ten však ho stále odrážel mečem. Nakonec chytil Mínótaura za rohy a vrazil mu do hrudi svůj ostrý meč. Mínótauros byl mrtev. Pak Théseus podle rozvinuté niti našel cestu z Labyrinthu zpátky a vyvedl odtud i všechny athénské jinochy a dívky. U východu Thésea radostně uvítala Ariadna. Chlapci a dívky, které Théseus zachránil, byli šťastni. Ozdobili se růžovými věnci a s provoláním slávy hrdinovi a jeho ochránkyni Afrodítě začali oslavovat a tančit.
Ale král Mínoas byl samozřejmě velmi rozhněvaný. Aby se zachránili, prorazil Théseus u všech krétských lodí, vytažených na břeh dna, takže ho nemohli pronásledovat. A pak se rychle nalodili na svůj koráb a vydali za cestu do Athén. Samozřejmě i se zamilovanou Ariadnou.
Na zpáteční cestě Théseus přistál u ostrova Naxos pro doplnění zásob. Ve chvíli, kdy Théeus, unaven cestou, s ostatními odpočíval, zjevil se mu ze snu bůh vína Dionýsos a řekl mu, že musí Ariadnu zanechat na pustém břehu ostrova, neboť bohové určili Ariadnu za ženu jemu. Théseus se probudil naplněn zármutkem. Rychle se však vydal na další cestu, neboť se nesměl protivit vůli bohů. Ariadna se se stala chotí velikého Dionýsa – boha vína a slavení.
Théseův koráb zatím rychle plul pod svými černými plachtami po azurovém moři. V dáli se již objevily břehy Attiky. Théseus, zarmoucen ztrátou Ariadny, zapomněl na slib, který dal svému otci Aigeovi, že zvítězí-li nad Mínótaurem a šťastně se bude vracet do Athén, zamění černé plachty za bílé.
Aigeus stále vyhlížel na vysoké skále loď svého syna. Najednou spatřil, že stále se přibližuje. Aigeus napíná zrak, pátrá , jaké jsou na ní plachty.
Ne, nejsou to bílé plachty, lesknoucí se v slunci, plachty jsou černé. Théseus tedy zahynul! V zoufalství se Aigeus vrhl s vysoké skály do moře a zahynul v jeho vlnách. Vlny pak vynesly na břeh již jenom jeho mrtvé tělo. Od těch dob se moře, v němž zahynul Aigeus, nazývá mořem Egejským.
Théseus již přistál ke břehu a již vzdává bohům děkovné oběti. A tu se ke své hrůze dozvídá, že se stal bezděčnou příčinnou smrti svého otce. Théseus, zničen hořem, s velkými poctami pochoval otcovo tělo. Po pohřbu se sám ujal vlády nad Athénami.
