Lyra

Lyra je strunný hudební nástroj starověkého Řecka. Podobala se malé harfě a při hře se držela podobně jako dnešní kytara. Většinou měla 7 strun. Hrálo se na ni jak trsátkem, tak i prsty. Nejvíce rozšířená byla v klasické antice, kde doprovázela recitace.

V období Byzantské říše se název Lyra používal pro nástroj hruškovitého typu se třemi strunami, na který se hrálo pomocí smyčce. Byl podobný nástroji Rabab hojně používanému v tehdejším Arabském světě. Podobné třístrunné nátroje se smyčcem, potomci byzantské lyry, se využívají dodnes v oblastech, které dříve patřily k  byzantské říši. Jedná se například o Gadulku v Bulharsku, Krétskou lyru, Dodekanéskou lyru, lyru italské Kalábrie, Konstantinopolskou lyru, Maloasijskou lyru a lyru Pontskou, nazývanou také Kementzes.

Dnes se hraje na lyry v různých oblastech Balkánu a Malé Asie. Akusticky se zvuk podobá zvuku houslí, čím se však liší je držení nástroje. Zatímco housle se opírají o krk, lyra se opírá, pokud je hráč v sedě, o koleno,  pokud hraje ve stoje, o břicho.

V Řecku se lyra hojně využívá zejména na Krétě, kde je neodmyslitelnou součástí místní lidové hudby. Dále hrají na lyru v oblasti Dodekánéských ostrovů, zejména na ostrovech Kasos, Karpathos a Rodos, ale také v některých oblastech severního Řecka. Řekové z Konstantinopole mají svůj druh lyry (Politiki Lyra), stejně jako Řekové z Pontu (pohoří u Černého moře), kterou nazývají Kementzes nebo také Pontiaki Lyra.

Dnešní lyry mají tři struny a silný charakteristický zvuk. Jedná se tedy o čistě sólový nástroj, který obvykle doprovází Laouto nebo Ntaouli, Tsambouna, Mandolína apod.

              Krétská Lyra (Kritiki Lyra)              Pontská Lyra (Pontiaki Lyra)